H
Cuadernillo de ejercicios
Maya introductorio
Profesor
Leidy del Rosario Cahum Chan
ALFABETO MAYA
A B CH CH’ E I J K L M
N O P P’ S T T’ TS TS’ U
W X Y
1
VOCALES
A E I O U
Estas vocales se pronuncian de acuerdo a la colocación de los acentos,
dichos acentos las llamamos tonos.
Naaj sáamal Ma’alob Na’
aa áa a'a a'
ee ée e'e e' Peek’ kéej Che’ej Che’
ii íi i'i i' Miis Tsíimin Ki’imak óol Ni’
oo óo o'o o' O on Óol Ko’ox P’o’
uu úu u'u u' Juuj úulum U’uyej Tu’
Cada consonante se puede combinar con vocales para obtener nombres, palabras monosilábicas o
bisilábicas, según sea la colocación del acento, así será el tono de pronunciación que se le dará.
Acento neutral Acento alto Acento bajo
Naaj Casa Áak Tortuga Beech’ Codorniz
Na’ Mamá Ch’íich’ Pájaro Chiich Abuela
Ni’ Nariz Kéej Venado Paal Niño
Chi’ Boca Míis Escoba Miis Gato
Nikte’ Flor Sáamal Mañana Peek’ Perro
Xanab Zapato Xíimbal Caminar Juuj Iguana
K’ab Mano Tsíimin Caballo K’iin Sol- día
Acento neutral Acento alto Acento bajo
Áalak’ Animal T’u’ul Conejo Cha’an Fiesta
Ba’ax Qué To’on Nosotros P’u’uk’ Mejilla
Bu’ul Frijol Ma’alob Bien Puksi’ik’al Corazón
Suku’un Hermano Te’ex Ustedes
2
Jun. U’uyej yéetel ts’íibtej le t’aano’ob.
1 Xanab 2 Ba’ax 3 Ch’íich’ 4 Míis
5 Sáamal 6 Tsíimin 7 To’on 8 Te’ex
Ka’a. Beet le mejen chowak t’aano’ob.
Túmbent’aano’ob-vocabulario
Úu ts’ x
Úulum Ts’íib Xíimbal
P’ k’ ch’
P’u’uk’ K’ab Ch’íich’
1. Utsil
Yáaxil
k’iin, ¿bix
a k’áaba’?
1.1 A’AL A K’ÁABA’ DECIR
Utsil k’iin, in k’áaba’e’ aj Santiago
3
¿Bix a k’áaba’?
Teen- yo / tech- tú/ in- mi / a-tu /leti’e’- ella o él
1. Y. 1.2 Xook yéetel u’uyej
Ix Sandra. Utsil K’iin, in k’áaba’ ix Sandra Poot Puc. Bix a K’áaba’
Aj Roberto. Utsil k’iin, in k’áaba’ aj Roberto Canche Moo.
Ix Sandra. Ki’imak in wool in k’aj óoltikech, aj Roberto
Aj Roberto: Ki’imak in wool in K’aj óoltikech, ix Sandra.
2 Beet le tsikbal. Realiza la conversación
Utsil k’iin, in k’áaba’ ix
Sandra Poot Puc.
Bix a k’áaba’?
Utsil k’iin, in K’áaba’ aj
Roberto Canche Moo.
¿BIX A BEEL?
Ix Mercedes,
¿Bix a beel?
Túumben t’aano’ob
Ma’alob, yuum
bo’otik, ¿kux tech,
aj Santiago? Kux: ¿y?
xmaaj –Señora
Jach ma’alob ko’olel : señora
máak : Señor, persona .
4
Túumben t’aano’ob. Vocabulario
Ki’imak in wóol Ma’alob Chéen beyo’ Ma’ ma’alobi’
2.- Chúukbes le tsikbalo’obo’. Complete la conversación.
A: ¿Bix a beel, ix Ana? 2. A: Bix a K’áaba’ 3. A: Aj Manuel, Bix A k’áaba’
B: Ma’alob ¿kux tech? B: In k’áaba’ ix Reyna B: In k’áaba’ aj Mario
A: Chéen beyo’
Gramática káat chi’ob
In a u
Káat chi’ob Núukilo’ob
Bix in k’áaba’ A k’áaba’e’ aj-Manuel Teech a k’áaba’e’ aj- Manuel
Bix a káaba’ In k’áaba’e’ ix Carolina Teene’ in k’áaba’e’ ix -Carolina
Bix u k’áaba’ U k’áaba’e’ Leti’ u k’áaba’e’ aj- Manuel
5
BIX U K’ÁABA’ U K’ÁABA’ AJ-Samuel
2.TU’UX A KAAJAl
3. Y. 1.3 xookej yéetel Chúukbes le tsikbal. Lee y completa la conversación
Ix Sandra. Tu’ux a kaajal aj Santiago
Aj Santiago. In kaajal Nohbec. Kux tech, tu’ux a kaajal
Ix Sandra. In Kaajal Santa Rosa.
Tu’ux a kaajal
In kaajal Chetumal 6
En maya se distingue las preguntas con los siguientes
distintivos:
Bix ¿cómo? Tu’ux - ¿Dónde?
Máans ich kastlan t’aan le t’aano’ob. Traduce al español las frases
Utsil k’iin/ ma’alob k’iin- Buenos días. Ma’alob chíinil k’iin/Utsil chíinil k’iin-Buenas tardes.
Ma’alob áak’ab- Buenas noches Tak tuláak’ k’iin- Hasta pronto Ki’imak in wóol in k’aj
óoltikech - Mucho gusto
7
¿U páajtal in máan? – ¿puedo pasar ? máanen /oken – adelante
+
Ko’ox - Vamos o sigueme Beet ust /meent uts- Por favor
Nats’abaj/ nats’en – Jóok’een. sal, U páajtal in jóok’ol- Puedo
acérquese salga salir
Pa’atiki’- Pa’at a máan- espere su
Espera/espere turno.
8
Cuadernillo de ejercicios
Maya introductorio
Profesor
Leidy del Rosario Cahum Chan
KO’OX K’ÁAJ ÓOLTIK A LÁAK’TSIL
Posesivos – relación familiar
Posesivos: In- Mi Pronombres: Teen- Yo
A- Tu Tech - Tú
U – Su de él/ ella Leti’ – Ellos / ellas
Ak – Nuestro/ a To’on – Nosotros/a
A………..e’ex – Su de ustedes Te’ex – Ustedes
u…….o’ob – su de ellos Leti’ob - Ellos
9
Láak’tsil- Familia
Nojoch Abuela Taat / yuum Papá Kíik Hermana Atan Esposa
maamaj /
Chiich Íichan Esposo
Nojoch Abuelo Paal Niño/niña Suku’un Hermano
taat/ Nool
Maamaj/ Mamá Cháampal Bebé Íits’in Hermanito/
Na’ hermanita
1.Ts’íib ich maaya le mejen t’aano’ob
Mi mamá in Na’ b) Su nombre u k’áaba’ c) Tu pueblo a Kaajal
Su Esposa u yatan E) Mi esposo in wíichan f) Tu bebé a Cháampal g) Su hijo u paal
h) Su nombre u K’áaba’ i) Tu nombre a K’áaba’ Su Pueblo u Kaajal
a) Ts’íib máaxo’ob yaan ichil le láak’tsil yéetel tsíib u k’áaba’ob.
10
In chiich u k’áaba’ ix Aurora
In Nool u K’áaba’ aj Pedro.
In taat u K’áaba’ aj Federico
In na’ u k’áaba’ ix Marcia
In wíits’íno’ob u k’áaba’o’b aj Brayan yéetel Jesús
In tía u k’áaba’ ix Margarita
In tío u K’áaba’ Baltazar
In tía u k’áaba’ ix Brenda
In tío u K’áaba’ aj Gaspar
In prima u k’áaba’ ix Andrea
3. Ts’iib ich kastlan le mejen t’aano’ob
a) In k’áaba’e’ – Mi nombre es b) U K’aaba’e- Su nombre In suku’un –Mi hermano
c) U kaajal- Su pueblo d) A kíik- Tu hermana U kaajalo’ob- Sus pueblos
e) U chiich-Su abuela f) In kaajal- Mi pueblo
1.- ¿MÁAX LETI’? ¿QUIÉN ES ÉL/ ELLA?
¿Bix u k’áaba’ leti’?
11
Para realizar oraciones solo tienes que unir las frases.
Por ejemplo: Mi mamá se llama Laura.
Cómo digo mi mamá en maya : In maamaj
Cómo digo Se llama: U K’áaba’
Uniendo estas dos formamos: In maamaj u k’áaba’ xLaura. Mi mamá se
llama Laura
3.- ¿Máaxo’ob leti’ob?
¿ Máax leti’?
Núukilo’ob – Respuestas 1- Leti’e’ in nool u k’áaba’ aj Francisco
1.- In taat u k’áaba’ aj Santiago 2- Leti’e’ in chiich u k’áaba’ ix Eufemia
2- In na’ u K’áaba’ ix María
3- In wíitsino’ob u k’áaba’ob aj Fernando, Roberto yéetel ix Monserrat
4- In suku’un u k’áaba aj Moises
5- In k’áaba’ ix Melissa
Tu’ux u kaajal
U- su de él / ella Chúukbes le tsikbalo’obo. Completa las conversciones
12
U K’áaba’ ix María
U k’áaba’ aj Toño U k’áaba’ ix Teresa
U kaajal Felipe Carrillo
U kaajal Cancún U kaajal Kantunilkin
Puerto
Núuk’áat chi’ob . Contesta las
Bix u k’áaba’ a Tu’ux u kaajal a Bix u beel a na’
na’ na’
U K’áaba’ ix U Kaajal In na’ ma’alob
Marcia Chunhuhub
CHÚUKBES LE K’ÁAT CHI’OB
¿BIX U K’ÁABA’ A KÍIK?
U K’ÁABA’ IX CRISTINA
¿Cómo se llama tú hermana?
Se llama Cristiana
3.- Beet uláak’ k’áat chi’ob yéetel núukilo’ob.
13
Bix a K’áaba’: In k’áaba’ ix Melissa
Tu’ux a kaajal: In kaajal Chunhuhub
Bix u K’áaba’ a na’: U k’áaba’ ix Marcia
Tu’ux u Kaajal a na’: U kaajal Chunhuhub
Bix u k’áaba’ a taat: U K’áaba’ aj Federico
Tu’ux u kaajal a taat: U Kaajal Chunhuhub
Bix u k’áaba’ a chiich: U k’áaba’ ix Aurora
Tu’ux u kaajal a chiich: U Kaajal Chunhuhub
4.- Tsikbal : U’uyej –
A: Ix Ana ,¿ Máax leti’?
B: Leti’e’ in maamaj
A: ¿Bix u k’áaba’ a maamaj?
B: U k’áaba’e’ ix Cristina
5.- Beet wáa núuk le K’áat chi’ob.
Responde o contesta las
preguntas
2. Máax Leti’e’ In suku’un u k’áaba’
aj Francisco
3. Tu’ux a Kaajal In kaajal Tepich
4. Máax Leti’e’ In kíik u kaajal Santa Rosa
5.- Tu’ux u kaajal a suku’un ? Letie’ u Kaajal Tepich
6.- ¿Bix u k’áaba’ a taat? In taat u K’áaba´ aj Federico
14
6.-Xookej . Lee
Leti’e’ aj Rafael Manzón Kauil ,leti’e’ ts’o’oka’an u beel; u yatan u k’áaba’ x-Luisa, u paalal
u k’áaba’ob ix Rosa, aj Mario yéetel Aj Pedro. Leti’ob u kaajalo’ob Felipe Carrillo Puerto.
9.- Beet k’áatchi’ob yéetel le ts’íibo’ yéetel núukej .
a)
b) Hecho en libreta, se contestó en la clase
c)
Ts’íib yo’olal a láak’tsil yéetel oochelo’ob
Escribe sobre tu familia y agrega dibujos
15
Cuadernillo de ejercicios
Verbo yaan
Maya introductorio
ProfesorA
Leidy del Rosario Cahum Chan
16
NÚMEROS - EL GÉNERO - LOS PRONOMBRES MAYAS
Jaytúul yéetel jayp’éel
Numeración Maya Yucateco
1 Jun
2 Ka'a
3 Òox
4 Kan
5 Jo'o
6 Wak
7 Uuk
8 Waxak
9 Bolon
10 Lajun
11 Buluk
12 Ka'a lajun
13 Óox lajun
14 Kan lajun
15 Jo'o lajun
16 Wak lajun
17 Uuk lajun Jay – Cuántos
18 Waxak lajun
19 Bolon Lajun P’éel – contar objetos
20 - Jun K'aal
30- Lajun p’éel ti’ ka’a kàal Túul – Contar personal- animales
40- ka’a k’àal
50.- Lajun p’èel ti’ òox k’àal Kúul- plantas
60- òox kk’àal
400 Jun K'aax O Jun Baak Para contar:
8000 Jun Piik
160000 Jun Kalab Número + p’éel /túul
3200000- Jun K'iinchil
64000000 Jun Alaw Juntúul paal: Un niño
1.-Xook jayp’éel wa jaytúul ba’al o’ob ka wilik. Cuenta cuántas
cosas o personas observas.
Tùumben
t’aano’onb
Naaj/otoch: Casa
Chan xch’ùupal: niña
Xhan xi’ipl: niño
17
K’àanche’: Banquillo
Luch: jícara
Junp’eel xanab. O’oxtúul paalal. Junp’eel
K’áanche’.
Ka’atúul chan
xch’úupalo’ob.
Juntúul Xhan
xi’ipl.
Jo’op’eel Luch Ka’ap’eel otoch
¿Ba’ax yaantech?
2.- k’ex le verbo yéetel le pronombres personales.
Teen Yaanten
Tech
Yaantech
Leti’
Yaanti’
To’on
Yaanto’on
Te’ex Yaante’ex
Yaanti’ob Leti’ob
Estructura de oraciones con EL VERBO YAAN –TENER
Pronombre + Yaan - pronombre verbal +Objeto/ personas
a) Teen + yaanten + juntúul peek’ = Teen yaanten juntúul peek’= Tengo
perro un perro.
b) Teen +yaanten + ka’ap’éel xanab= Teen yaanten ka’ap’éel
xanab=_____________________________
3- Máans ich maaya. Se hizo en clase y en la libreta
18
a) Tengo un hermano- b) Tengo dos casas
c)Tengo un hija- d) Tengo tres perros- e) No tengo gatos h)Tengo animales i)Tengo 19 años
i)Mi hermana tiene 15 años _____________ j)No tengo dinero__________
Estructura de preguntas con EL VERBO YAAN –TENER
¿Yaan – pronombre personal-- objeto/ personas/animales-wa?
¿ Yaan tech paalal wáa ? ¿ Tienes hijos ?
R: Beyo’, yaanten óoxtúul. Así es, tengo tres / Ma’ , Mina’anten
No, no tengo
Wáa: Convierte las oraciones afirmativas en pregunta.
2.-Xook le ts’íiba’
In k’áaba’ ix Cristina, in láak’tsil nojoch, in wiichan u k’áaba’ aj Rafael. Yaanten kantúul paalal,
le yáax paal u k’áaba’ aj Francisco, le ka’atúul paal u k’áaba’ aj Antonio, le óoxtúul paal u k’áaba’ ix
Claudia yéetel le kantúul paal u k’áaba’ ix Vanesa. Teen mina’anten suku’uno’ob
Beyxan yaanten junp’éel chichan otoch, yaanten áalak’o’ob: juntuúul miis, ka’atúul peek’ yéetel kantúul
k’éek’eno’ob.
4-Ts’íib (Escribir) le t’aano’ob (oraciones) a k’aj óol yéetel le ma’ k’aj óol .
Ma’ a k’aj óol-
Kantúul
Beyxan
K’éek’eno’ob
Áalak’o’ob
Yáax
5.-Núuk (Responder) le k’áat chi’ob (Preguntas)
1. ¿Yaantech peek’ wa? Ma, mina’anteen
2. ¿ Yaantech íichan wa? Ma, mina’anteen
3. ¿ Yaantech naaj wa? Beyo’, yaanteen
4. ¿ Yaantech Paalal wa? Ma, mina’anteen
6.-¿Qué otras preguntas puedo hacer con YAAN? Ba’ax uláak’o’ob k’áat chi’ob u páajalt a
beetik yéetel yaan
1. Jaytúul íits’ino’ob yaantech
19
2. Jaytúul Paalal yaantech
3. Jaytúul suku’uno’ob yaantech ichil a láak’tsil
4. Jaytúul ja’abo’ob yantech
Meyaj xook yéetel Yaan
I.- Chúukbes le chowak t’aano’ob.
1.- Teen ka’atúul suku’uno’ob yéetel kíiko’ob
2.- In láak’tsil____________ junp’éel naaj Tihosuco
3.- In watan _____________ 40 ja’abo’ob
4.- Le nojoch máak ___________juntúul wáabil
5.- tech _____________ jo’op’éel xanabo’ob
6.- Leti’ob ___________ Xook maya
7.- Leti’------- curp yéetel INE
II.- Beet le k’áatchi’ yéetel núukej
¿Jayp’éel Ja’abo’ob Yaanten waxak
yaantech ? lajun p’eel
ja’abo’ob.
III.- Tsool le chowak t’aano’ob yéetel k’áat chi’ob.
Utsil k’iin, xch’úupal - bix a beel - in k’áaba’ aj Alfonso- tu’ux a kaajal- ustil k’iin - jach ma’alob-
yaanten 26 ja’abo’ob – in kaajal Tixcacal Guardia – jayp’éel ja’abo’ob yaantech - kux tech bix a
k’áaba’ - in k’áaba’ aj Agustina, yuum bo’otik
20
Cuadernillo de ejercicios
21
Maya introductorio
Profesor
Leidy del Rosario Cahum Chan
UNIDAD II
ADJETIVO DEMOSTRATIVO
SINGULAR PLURAL
Le__________________a’ Le__________________o’oba’
Esta/ Este Estas/ Estos
Le__________________o’ Le__________________o’obo’
Esa/ Ese Esas/ Esos
Le__________________e’ Le__________________o’obe’
Aquella /Aquel Aquellas /Aquellos
Nota: o’ob pluraliza todas las palabras en maya , exepto las
palabras que terminan con vocal se elimna una o y que da
ob , por ejemplo: Naajo’ob – casas
Ni’ob Narices
Ejemplo: Uso de Adjetivo
demostrativo
22
Plural
Le + sustantivo+ a’+o’ob
Le nook’o’oba’ Estas ropas Le peek’o’oba’ Estos perros
Yéetel le t’aano’oba’ beet mejen chowak t’aano’ob yéetel le adjetivos demostrativos . Con estas
palabras haz oraciones con los adjetivos demostrativos.
K’ab Mano Nikte’ Flor Cha’an Fiesta
Na’ Mamá Ch’íich’ Pájaro Chiich Abuela
Puksi’ik’al Corazón Kéej Venado Paal Niño
Chi’ Boca Míis Escoba Miis Gato
Xanab Zapato
Nikte’ Flor Áalak’ Animales Peek’ Perro
Xanab Zapato Xíimbal Caminar Juuj Iguana
K’ab Mano Tsíimin Caballo K’iin Sol- día
Xch’uupal – Muchacha Xi’ipal- muchacho Xko’olel – señora
23
Beet le chowak t’aano’ob yéetel adjetivos demostrativos.
Ich maya Ich kastlan t’aan Icha maya Ich kastlan t’aan
Singular Plural
Le xanabo’ Ese zapato Le xanabo’obo’ Esos zapatos
Le tsíimino’ Ese caballo Le tsíimino’obo’ Esos caballos
Le juuja’ Esta iguana Le juujo’oba’ Estas iguanas
Le peek’a’ Este perro Le peek’o’oba’ Estos perros
Le míiso’ Esa escoba Le míiso’obo’ Esas escobas
Le kéejo’ Ese venado Le kéejo’obo’ Esos venados
Le Kéejo’ Le míiso’ Le paalalo’obo’
Le peek’o’ Le
tsíimino’obo’
24
ADJETIVOS CALIFICATIVOS
Estructura para construir oraciones adjetivos calificativos
Le / in + sustantivo+ calificativo 25
Le naaje’ uts La casa es bonita
BIX LE BA’ALO’OB KA WILIK TI’ LE OOCHELO’OB
Túumben t’aano’ob
Bix Cómo
Le El, la , lo
Ba’alo’ob Cosa
Oochelo’ob Imágenes
Chowak Largo
Yéetel y
In Mi
Bix le ba’alo’ob ka wilik ti’ le oochelo’ob - ¿Cómo son las cosas que
ves en las fotos?
Le peek’ pool chukwa’, leti’e’ Leti’e’ yaanti’ tso’ots pool mulix Le nikte’ob jejeláas
chichan, yéetel leti’e’ yaanti’ yéetel chukwa’ u blusa chak. bonilo’ob yéetel yanti’
jejeláas bonilo’ob. le’ob ya’ax.
Le táamano’ob saktak Leti’ob poloko’ob, Le ja’aso’obo’ k’antak
yéetel poloko’ob. chichantak yéetel yéetel Ki’ob.
utso’ob.
26
Bix a otocho/ Naay yéetel ba’ax yaantech ichil
Yaanten Junp’eel Naaj nojoch yéetel uts, in naay chak k’an yéetel sak, in
naay yaanti’ jo’op’eel kúuchil wenelo’ob yéetel óoxp’eel kúuchil ichkíilo’ob
yaanti’ ka’ap’eel kúuchil Janalo’ob yéetel junp’eel táankab.
Oraciones con adjetivo demostrativo y calificativo
Estructura para construir oraciones con adjetivos demostrativos y calificativos
Le + sustantivo+ a’+ calificativo
Sigular Plural
Le naaja’ uts Le naajo’oba utso’ob
Le naaja’ uts yéetel nojoch Le naajo’oba’ uts’o’ob yéetel nojocho’ob
Beet junp’éel chichan ts’íib yéetel le demostrativos yéetel calificativos.
Pase a exponer.
Le peluche chichan yéetel uts, jejeláas bonilob, samalchak, sack, u yicho’ob box.
27
MÁAX LETI’ÓB YÉETEL BIXO’OB
ICH MAAYA ICH KASTLAN T’AAN
Kóom corto
Chowak largo
Mulix rizado
Tats’ lacio
Ka’anal alto
Ka’abal Estatura baja
Ts’íib máaxo’ob yéetel bixo’ob
Leti’e’ yaanti’ tso’ots pool box yéetel kóom.
le xi’ipal ka’anal yéetel bek’ech.
Yaanti’ nook jejeláas bonilob ch’oj, k’an, chak yéetel
sak.
Leti’e’ yaanti’ tso’ots pool ch’eel yéetel uts.
le xch’uupal polok yéetel yaanti’ nook box
28
Teene’ kaabalen yéetel tso’ya’anen
In tso’ots pool box yéetel tats’
Yaanteen junp’eel túux.
29
Ba’ax ku yúuchul tech / ba’ax yaantech
Yaaj: Dolor sin especificar grado
XOXOT’ WÍINKILIL JUNTÚUL MÁAL
30
K’i’Inam pool se’en síim
Jun . Ts’íib xoxot’ wíinkilik jubtúul máak
Táan pool
Táan pool
Pool Pool
Keléembal Keléembal
Kaal
Kaal
K’ab
Kúuk Kúuk K’ab
Nak’ Nak’
Kaal k’aab Kaal k’aab
K’ab
K’ab
Pix
Pix Ook
Ook
Ook Ook
Ka’a. Ba’ax súuk u yaajtal ti’ le máako’ob .Beet chowak t’aano’ob
31
1 Yaaj kúuk
2 Yaaj kaal
3 Yaaj cha’an koj
4 Yaaj kaabal paach
5 Yaaj paach kaal
6 Yaaj nak’
7 Yaaj ich
8 Yaanti’ K’i’inak’
9 Yaaj Tseem
10 Yaaj píix
11 Yaaj Ook
12 Yaaj Keléembal
Óox .Ba’ax k’abeet a wuk’ik wa yaantech yaaj
1. Teen yaaj in nak’ lúuk le omeprazol.
2. Leti’ yaaj u pool lúuk le paracetamol.
3. In wicho’ob yaaj
4. Yaaj in Wíinkil lúuk le diclofenaco
5. X-María yaanti’ chokwil lúuk le paracetamol
Kan. Beet junp’éel tsikbal yéetel juntúuk k’oja’an yéetel juntúun aj-ix ts’aak yaaj, le k’oja’anil
se’en
Angel. Ma’alob chíinil K’iin.
32
Melissa. Ma’alob chíinil K’iin.
Angel. Ma’anen.
Melissa. Yum bo’otik.
33