Zaměstnavatel vám už nebude dělat daně, plánuje stát. A nevidí v tom problém

Vláda schválila a poslala do sněmovny návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů.

Zatímco teď musí zaměstnavatel posílat na několik úřadů až 25 výkazů měsíčně, v budoucnu by měl všechny informace posílat v jediném balíčku na jedno místo, odkud by si úřady rozebraly, co potřebují.

Dopady pro zaměstnavatele shrnul podnikatelský portál Finmag: Jaké bude jednotné měsíční hlášení? Kompletní přehled

Spolu s tímto návrhem dostali poslanci na stůl taky doprovodný zákon, který shrnuje změny v dalších zákonech, které by zavedení jednotného hlášení zaměstnavatelů provázely.

A mezi nimi je i zrušení srážkové daně pro brigády a přivýdělky. Co to znamená?

Daně jako vyúčtování za elektřinu

Jednoduše řečeno to znamená, že mnoha lidem – Komora daňových poradců jejich počty odhaduje na desetitisíce, odvážnější dokonce na statitisíce – přibudou starosti s daněmi.

Ministerstvo financí ale tvrdí, že cíl je jiný. Pro zaměstnavatele mají prý být daně jednodušší. A pro brigádníky nebo lidi, kterým taky plyne nějaký vedlejší příjem ze závislé činnosti, tedy třeba funkcionáře společenství vlastníků jednotek, pořád zhruba stejně jednoduché jako doteď. 

Budou sice musit nově podat daňové přiznání – ale díky tomu, že k finanční správě už dotečou jednotným hlášením všechny informace o příjmech od všech zaměstnavatelů, po přihlášení na daňový portál už budou mít přiznání předvyplněné.

A to ještě není všechno. Celé je to jen předstupeň k tomu, jak ubude starostí zaměstnavatelům. Ti už totiž v budoucnu vůbec nemají zaměstnancům spravovat daně z příjmů, jak to dělají teď v ročním zúčtování daní.

„Cílem změn v daňové správě je automatizace výběru daní tak, aby se celý proces podobal například vyúčtování za energie, kdy každý rok dostanete roční vyúčtování s nedoplatkem či přeplatkem, který se vám automaticky připíše na účet. Tedy vy už nemusíte nic dělat,“ líčí budoucnost daňových formulářů ministerstvo financí.

Daně levně na pár kliků

Zdroj: Shutterstock

Online daňové přiznání

• Jednoduše: jen odpovídáte na otázky, aplikace sama počítá a vyplňuje
• Komplet: včetně přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu
• Rychle: za 15 minut

Ano, to chci

Všechny datové cesty vedou na finančák

Celou řadu podstatných kroků k téhle „bezdotykové“ verzi přiznávání příjmů a placení daní by ale musela udělat další vláda. K finanční správě by totiž kromě údajů o výdělcích zaměstnanců musely dotéct také data o tom, kdo má kde sjednané penzijní spoření nebo dlouhodobý investiční produkt, kdo platí úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebka, kdo má životní pojištění. Zkrátka informace o tom, co si člověk chce odečíst ze základu daně.

„Strategické záměry na straně finanční správy směřují k tomu, že bude postupně přebírat maximum administrativy, kterou dnes musejí řešit jak zaměstnavatelé, tak poplatníci,“ potvrzuje mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura.

Dostat data od velkých finančních institucí, které mají svoje výpočetní systémy, datová centra a ajťáky, asi nebude tak těžké. Když jim to zákon umožní a nakáže, zajistí bezproblémový tok informací.

Jsou ale další věci, které zaměstnanci nosí kvůli daním svým mzdovým účetním. A ty se už tak snadno automatizovat nedají: třeba potvrzení o darech, informace o darování krve. Potvrzení o tom, že druhý z rodičů nechce uplatňovat slevu na dítě.

Znáte všechny?

Zdroj: Shutterstock

Odpočet od základu daně:

• spoření na penzi se státním příspěvkem
• životní pojištění
• dlouhodobý investiční produkt (DIP)
• pojištění dlouhodobé péče
• úroky z hypotéky nebo stavebního spoření
• dary (včetně darování krve)

Daňové slevy:

• základní na poplatníka
• na vyživované dítě
• na manželku (manžela)
• pro zdravotně postižené
• za zastavenou exekuci

To všechno se dá určitě řešit. Pro toho, kdo je digitalizován, to bude banální. Dokumenty se snadno dají poslat na finanční úřad datovkou nebo se budou dát po přihlášení s elektronickou identitou nahrát přímo přes aplikaci MojeDaně.

A co nedigitalizovaný poplatník? Ptali jsme se na problematiku lidí bez počítačů, internetu a elektronických identit na ministerstvu financí. „Finanční správa v tomto ohledu věří, že rozvoj technologického zázemí v budoucnu zajistí vypořádání daňových povinností rovnou v systému finanční správy bez nutnosti jakékoliv aktivity na straně poplatníků,“ zprostředkovalo webu Peníze.cz odpověď daňového úřadu.

Jde ale o vzdálenou budoucnost. Zatím je na stole rušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti.

Co je srážková daň?

Srážková daň je daň z příjmů, respektive jeden ze způsobů jejího výběru.

V zásadě se daň z příjmů vybírá trojím způsobem:

• Přímo: celý rok vydělávám, pak podám daňové přiznání, vyčíslím příjmy, vypočtu daň, zaplatím daň.
• Zálohově: celý rok vydělávám, zaměstnavatel mi z výplaty strhává zálohu na daň, za rok mi připraví zúčtování daně, zaplacené zálohy se porovnají s tím, kolik mám platit, dostanu přeplatek.
• Srážkou: příjem dostanu už zdaněný, ten, od koho mám peníze dostat, daň rovnou strhne a pošle státu.

Příklady srážkové daně

• Srážková daň je například daň z kapitálového výnosu (tedy třeba z toho, co vám vydělá spořicí účet), daň z tohoto příjmu odvede státu rovnou finanční instituce (tedy třeba banka).
• Podobně třeba noviny odvádějí srážkou daň z autorských honorářů, které vyplácejí externistům – pokud jim měsíčně neplatí víc než deset tisíc korun.
• A podobně je to třeba u dohody o provedení práce, opět do limitu, který je letos 11 500 korun.

Zásadní výhoda srážkové daně je, že to je daň konečná. Příjmy, ze kterých se odvádí, už se nezapisují do daňového přiznání ani do ročního zúčtování daně. Poplatník má splněno a je bez starostí.

Tedy pokud mu to za ty starosti nestojí. Pokud chce, přiznávat některé z těchto příjmů může. V určitých situacích se to vyplatí: je pak možné proti nim uplatnit daňové slevy.

Nenavrhuje se ovšem zrušení institutu srážkové daně jako takové, ale jen srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti. Z našich tří příkladů je to jen ten poslední.

K dalším příjmům, kde se typicky daň z příjmů odvádí srážkou, jdou další drobné příjmy, které má člověk k hlavnímu zaměstnání nebo hlavní výdělečné činnosti. Jedná se například o odměny předsedů SVJ nebo členů dozorčích rad. Do limitu 10 tisíc korun, pokud člověk nepodepíše prohlášení k dani, pak se daní zálohou. A také u dohody o pracovní činnosti do limitu 4500 korun.

Místo srážkové daně by se odváděla záloha na daň z příjmů – stejně jako u zaměstnání nebo u dohod nad stanovený limit. Což znamená povinnost podávat přiznání.

Zdroj: Shutterstock

Anketa

Uměli byste si sami udělat přiznání?

Když nemáte něco extra, je to hnedAnoAsi anoSpíš neUrčitě ne

Od kdy se má srážková daň zrušit?

Srážková daň u příjmů ze závislé činnosti se má rušit od 1. ledna 2027, projevit by se to tedy mělo v daňovém přiznání v roce 2028.

„To bude samozřejmě platit za předpokladu, že bude finanční správa připravena zmíněným skupinám lidí s drobnými přivýdělky zajistit potřebný komfort. V té době již bude reálná zkušenost s využitím informací z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, na kterou budou navazovat organizační či legislativní kroky potřebné k dosažení tohoto cíle,“ tvrdí ministerstvo financí.

Ten potřebný komfort má být předvyplněné přiznání, které člověk buď prostě akceptuje, případně doplní podle svých potřeb.

Znamenalo by to ale, že by se během příštího roku nebo roku a půl musela schválit legislativa ke zmíněnému napojení finančních institucí.

Reálně je to ale se schválením zákona všelijaké. Volby jsou na podzim, sněmovna je paralyzovaná častými obstrukcemi a opozice se ústy Aleny Schillerové nechala slyšet, že schválení zákona bude – právě kvůli rušení srážkové daně – ze všech sil blokovat.

Jak na ně

Zdroj: Shutterstock

• Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?
• Jak si snížit daně. Velký přehled odpočtů a slev
• Kdo musí podat daňové přiznání? Nejen podnikatelé
• Příjmy z investic: Kdy musíte vyplnit přiznání a kdy máte klid
• Sázkaře čeká nová povinnost. Pozor na limit pro danění výher
• Pozor na příjmy osvobozené od daně. Přísná pokuta hrozí dál

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem