Zdroj: Shutterstock
Před více než dvěma lety dal stát finanční výhodu firmám, které nabídnou zkrácené úvazky vybraným skupinám zaměstnanců. Mohou uplatnit slevu na sociálním pojištění ve výši pěti procentních bodů. Místo 24,8 procenta tak odvádějí jen 19,8 procenta. Měl to být nástroj, který zvýší počet zkrácených úvazků na českém trhu práce.
Jenže je jich stále nedostatek. „Mít pracovní smlouvu na snížený úvazek je u nás stále docela problém. Má jí 9 procent zaměstnanců. Je to tedy lepší než 6 procent před pěti lety, nicméně stále zaostáváme za jinými státy,“ popisuje Tomáš Ervín Dombrovský, expert na pracovní trh ze společnosti Alma Career.
Připomíná, že průměr Evropské unie činí 20 procent a v některých vyspělých státech pracuje na zkrácený úvazek i 25 a více procent lidí.
Zkrácené úvazky nejvíce využívají lidé v předdůchodovém věku, rodiče s malými dětmi, handicapovaní nebo lidé, kteří pečují o blízké. Podle šetření JobsIndexu z podzimu loňského roku by snížený úvazek chtělo 24 procent zaměstnanců. Ještě většímu zájmů o ně může bránit vidina nižší mzdy, zvláště u rodičů s malými dětmi.
„Souběh nedostatku míst ve školkách, nižší mzdy typicky žen na zkrácených úvazcích znamená pro spoustu lidí blok a je pro ně levnější zůstat na plný úvazek doma a zajistit péči v rodině, než dostat 20 tisíc hrubého, zbude jim 13 tisíc a školka stojí 10 tisíc,“ uvádí příklad Dombrovský.
Málo zkrácených úvazku na českém trhu práce je trochu paradox v době, kdy si mnoho zaměstnavatelů stěžuje na nedostatek vhodných kandidátů. Právě nabídkou větší pracovní flexibility by mohli získat část lidí z „odstrkovaných“ skupin, což jsou právě rodiče malých dětí, lidé v předdůchodovém věku nebo pečující o blízké.
„Jednotlivě se firmy snaží. Například Vodafone nabídl 80procentní úvazek za plnou mzdu, a tím výrazně podpořil zaměstnávání rodičů. A najednou, světě div se, kandidátů je dost. Funguje to. Ale je to drahé a těžko obhajitelné před vlastníky firem v zahraničí. Máme totiž třetinu lidí, co pracují ve firmách se zahraničí účastí, tak ani o mzdách ani o podmínkách si ve většině případů nerozhodujeme v Česku sami,“ pokračuje Dombrovský.
Expert oceňuje snahu ministerstva práce a sociálních věcí rozpohybovat nabídku zkrácených úvazků právě slevou na sociální pojištění. Doplňuje ale, že by stát měl jít příkladem a částečné úvazky nabídnout ve větší míře i státním zaměstnancům.
A jak úleva na pojištění vlastně funguje? Slevu je možné uplatnit jen na zkrácené úvazky v rozsahu 8 až 30 hodin týdně, a to jen u vybraných pracovníků, což jsou podle zákona:
Platí i omezení u výše mzdy. Zaměstnanec na zkrácený úvazek, u kterého chce firma uplatnit nižší pojistné, nesmí mít mzdu vyšší než je 1,5násobek průměrné hrubé mzdy v Česku. Ta je pro rok 2025 stanovena částkou 46 557 korun.
Se slevou je také dost „papírování“. Musí se o ni žádat na předepsaném tiskopisu sociální správy. A to nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu za daný kalendářní měsíc, za který slevu uplatňuje. Firma také musí vést předepsanou evidenci o zaměstnancích, za které slevu na pojistném uplatňuje. V případě, že má pracovník více zaměstnavatelů, slevu dostane jen jeden z nich, a to ten, co bude rychlejší.
V průměru slevu využívá kolem 20 tisíc firem měsíčně, které ji uplatňují za 80 až 90 tisíc zaměstnanců (jak ukazuje tabulka výše). A to především za zaměstnance starší 55 let a rodiče dětí do 10 let. Od zavedení slevy v únoru 2023 se tato čísla změnila jen minimálně.
„Někteří zaměstnavatelé tuto možnost využívají. Došlo k mírnému nárůstu počtu zkrácených úvazků, nicméně efekt není tak výrazný, jak se očekávalo a jak by bylo žádoucí. Zaměstnavatelé si nejčastěji stěžují na složitou administrativu spojenou s uplatněním úlevy. Kromě toho představují zkrácené úvazky organizační a manažerskou výzvu — je nutné efektivně rozdělit pracovní zátěž tak, aby odpovídala sjednaným úvazkům a zároveň byly pokryty potřeby firmy,“ říká Kateřina Kozáková, tajemnice sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory.
Navrhuje proto slevu zvýšit. „Zvýšení by dávalo logiku zejména u pracujících důchodců. Ti totiž od 1. ledna 2025, v důsledku důchodové reformy, nemusí platit svou část odvodů na sociální zabezpečení ve výši 6,5 procenta. Vzniká tak prostor pro snížení odvodového zatížení i na straně zaměstnavatelů,“ dodává Kozáková. Motivace formou úlev na odvodech je podle ní účinnější než model dotovaného sdíleného pracovního místa, který prosazovala předchozí vláda.
Podle vyjádření mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Jakuba Augusty se ale v současné době změna výše slev na zkrácené úvazky nechystá. „Legislativně už to do konce volebního období ostatně není ani zvládnutelné,“ uvádí mluvčí.
Nedostatků zkrácených úvazků v Česku se obsáhleji věnuje i studie Cerge EI, která byla publikována letos v únoru. Ta vidí příčiny dlouhodobě nízkého výskytu částečných úvazků v Česku v mnoha věcech:
Cílenější politika podpory částečných úvazků přišla podle studie právě zavedením slevy na sociální pojištění. I studie ovšem pochybuje, zda jde pro zaměstnavatele o nástroj dostatečně atraktivní.
„Snížené pojistné totiž musí kompenzovat nejen fixní náklady zaměstnavatelů na pracovní místo, ale také fixní náklady na straně zaměstnanců, zejména časové náklady spojené s dojížďkou do práce. Většímu využívání částečných úvazků by mohla pomoci flexibilní novela zákoníku práce, která ruší zákaz pracovat na rodičovské dovolené na stejné pracovní pozici jako před rodičovskou dovolenou. Zároveň nařizuje zaměstnavatelům garantovat zaměstnancům stejné pracovní místo při návratu do práce do 2 let dítěte,“ uvádějí autoři studie.
Více jsme o flexinovele psali zde: Změní se výpovědi, zkušební doba i podpora. Novinky v zákoníku práce prošly.
Obdobně by mohla podpořit poptávku matek malých dětí po částečných úvazcích schválená novela o dětských skupinách, která zavádí možnost takzvaného sousedského hlídání nebo zpřísňuje povinnost obcí zajistit předškolní vzdělání dětem od 3 let. Více jsme psali zde: Pracující rodiče dostanou pomocnou ruku. Zakládání dětských skupin bude snazší.
Inspiraci pro vyšší nabídku snížených úvazků může být podle studie zavedená praxe v zahraniční. V Evropě je podpora těchto úvazků řešena právě legislativou. Tak například díky progresivnímu daňovému systém v Nizozemí jsou nižší příjmy – typické pro částečné úvazky – daněny méně. Práce na částečný úvazek je tudíž finančně atraktivnější jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele.
V Německu jsou částečné úvazky podporovány legislativou známou jako „Teilzeitrecht“ (dlouhodobý částečný úvazek bez záruky návratu na plný úvazek) a „Brückenteilzeit“ (dočasný částečný úvazek se zárukou návratu na plný úvazek). „Teilzeitrecht“ za jistých podmínek umožňuje zaměstnanci přejít z plného na částečný úvazek. Potřeba je však souhlasu zaměstnavatele a musí to umožnit podmínky provozu.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
„Brückenteilzeit“ umožňuje na konkrétní dobu předem dohodnutou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem snížit úvazek. To dává zaměstnancům, zejména matkám pečujícím o malé dítě, možnost sladit pracovní a osobní život s jistotou budoucího zpětného navýšení úvazku.
Podobně ve Francii existuje legislativa „Temps Partiel pour Motif Familial“ (částečné úvazky z rodinných důvodů), která umožňuje dočasně snížit úvazek rodičům malých dětí. Zaměstnavatelé díky tomu mohou získat finanční podporu od státu.
Rakousko se pomocí „Altersteilzeit“ (předdůchodové částečné úvazky) snaží zjednodušit postupný přechod z pracovního života do důchodu. Jedná se o nástroj, kdy stát dorovnává část mzdového výpadku při přechodu na částečný úvazek.
„Výskyt částečných úvazků je určen i odvětvovou strukturou ekonomiky a trhem práce. Země s vysokým podílem služeb, kde nejsou potřebné dlouhé pracovní směny, mají obecně vyšší výskyt částečných úvazků. To je často dáno nabídkou práce, kdy firmy aktivně poptávají pracovníky na částečný úvazek, protože to je pro ně výhodné,“ uvádí dále studie Cerge EI.
„Klíčovým krokem k rozšíření částečných úvazků v Česku by podle mohla být nejen cílená podpora zaměstnavatelů a zaměstnanců prostřednictvím daňových úlev, ale také větší dostupnost předškolní péče a flexibilnější pracovní podmínky. „Budoucí vývoj ukáže, zda se Česko vydá směrem k vyšší míře flexibilní zaměstnanosti,“ doplňují autoři studie.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
