Zdroj: Shutterstock
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů, která je nutná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Významně ovlivňuje sociální pomoc státu, protože její výše hraje roli především u dávek pomoci v hmotné nouzi, u některých dávek státní sociální podpory a také u příspěvku na péči nebo při pěstounské péči.
A protože teď poslanci spolu se zákonem o nové dávce státní sociální pomoci (DSSP), které se říká superdávka, schválili novou výši životního minima, dojde letos ke změnám u celkem osmi dávek. Některé se přímo navýší, u jiných dojde k navýšení limitu pro čerpání a u dalších k rozšíření okruhu možných žadatelů.
To vše pravděpodobně už od října 2025. Předpokládá se totiž, že nová pravidla schválí i Senát.
Nově má životní minimum činit pro jednotlivce 5500 korun. To je o 640 korun víc než teď. Dále částka životního minima pro osobu, která žije s dalšími osobami a je posuzována jako první v pořadí, by měla činit měsíčně 5000 Kč (nyní je to 4470 korun).
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, by měla činit měsíčně:
Díky těmto novým částkám se zvýší příspěvek při pěstounské péči a příspěvek na živobytí.
„U dalších dvou dávek dojde k navýšení limitu pro čerpání. Jde o mimořádnou okamžitou pomoc s limitem na rodinu a pak o příspěvek na zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením, který je zároveň limitován povinným spolufinancováním z kapsy příjemce," uvádí Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi a expertka na systém sociální pomoci státu.
A u dalších čtyř dávek dojde k rozšíření okruhu osob, které na pomoc dosáhnou. Jedná se o porodné, přídavek na dítě, příspěvek na péči a doplatek na bydlení.
Nárok na příspěvek při pěstounské péči má osoba, která poskytuje dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči a má uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče. Dítě je tak v osobní péči příbuzného nebo osoby blízké, případně si pěstoun sám dítě vybral a požádal o jeho svěření do péče či poručenství.
Výše příspěvku se odvíjí od počtu dětí v péči a činí 1,8násobek pro prarodiče nebo 2,3násobek životního minima pro tety, strýce, zletilé sourozence a osoby blízké, případně 5,5násobek životního minima při péči o dítě ve II. až IV. stupni závislosti.
Nárok na tento příspěvek má osoba, která je uznána za osobu v hmotné nouzi. Nárok a výše příspěvku na živobytí se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a jejím příjmem, od kterého se odečtou takzvané přiměřené náklady na bydlení. Vyplácí se i opakovaně, po dobu trvání nepříznivé sociální situace. Stát doplatí příjmy buď do výše existenčního minima nebo do výše životního minima.
Právě příspěvek na živobytí bude součástí nové superdávky. Ta spojí současné čtyři dávky - přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení do jediné. Více jsme psali zde: Místo čtyř jedna superdávka. Novinku schválili poslanci, takhle bude fungovat
Protože by se ale nová superdávka měla začít vyplácet až v dubnu 2026 a nová výše životního minima bude platná už od října letošního roku, bude nejméně půl roku ještě relevantní i pro současné dávky.
Žádat o něj může osoba se zdravotním postižením jako je těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí, těžké postižení zraku či sluchu nebo postižení interní povahy. A postižení trvá déle než rok. Maximální výše příspěvku je 8násobek životního minima. U částek do 10 tisíc korun je spoluúčast stanovena na 1000 korun, u částek nad 10 tisíc korun je stanovena spoluúčast na 10 procent, minimálně však na 1000 korun.
Jde o jednorázovou pomoc při nenadálé životní události – například, když někoho postihne živelní pohroma či požár. Požádat o ni mohou i lidé, kteří potřebují peníze na nezbytný jednorázový výdaj, například na kauci na byt nebo na výdaje spojené se vzděláváním či zájmovými kroužky nezaopatřeného dítěte.
Maximálně možná výše poskytnuté „MOPky“ byla navýšena v listopadu loňského roku na 40násobek životního minima v souvislosti s povodněmi. Do té doby byl limit 20násobek životního minima. O její výši rozhodují úředníci podle konkrétního případu.
Tuto dávku bude možné čerpat i k superdávce. Podle ministerstva práce a sociálních věcí půjde o takovou pojistku, aby se některé rodiny nedostaly do úplné nouze, zároveň s nimi ale pracovníci úřadu práce začnou situaci aktivně řešit, aby pomoc nebylo nutné v budoucnu již poskytnout.
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě v případě, kdy má rodina „čistý“ příjem nižší, než je 3,4násobek životního minima. Podává se jedna žádost a následně se každé čtvrtletí dokládají rozhodné příjmy rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Do příjmu se počítá i rodičovský příspěvek a je možné o něj žádat až tři měsíce zpětně.
Výše měsíčního přídavku od ledna 2025:
Pokud rodiče pracují, je přídavek ještě o 500 korun měsíčně vyšší. I tako dávka budou součástí superdávky.
Jde o jednorázovou dávku, na kterou mají nárok ženy, kterým se narodilo první či druhé dítě a jejich čistý příjem je do 2,7násobku životního minima. Nebo otcové s nízkým příjmem, kdy matka dítěte zemřela. Do příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.
Výše porodného:
Příspěvek na péči se poskytuje osobám, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Částky jsou pevně dané podle stupně závislosti.
Pokud je příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných nižší než dvojnásobek životního minima, může být příspěvek na péči zvýšen o částku 2000 korun pro děti do 18 let.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Doplatek na bydlení je určený pro lidi, kterým po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení nezbývá na živobytí. Na webu úřadu práce se píše, že dávka má sloužit k úhradě nákladů na bydlení tomu, kdo „není ani přes maximálně úsporný způsob života schopen tyto náklady hradit z vlastních zdrojů“. Výše doplatku se stanoví tak, že se od částky nákladů na bydlení, které se snižují o příspěvek na bydlení, odečte částka, o kterou příjem navýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob.
Žadatel by měl pobírat i příspěvek na živobytí, úředníci mají ale právo doplatek na bydlení přiznat, i když nárok na příspěvek na živobytí nevznikne, příjem je na to příliš vysoký, ale celkově je příjem rodiny/domácnosti menší než 1,3násobek částky živobytí. Částka živobytí je individuální, musí se minimálně rovnat existenčnímu minimu (v roce 2025 je existenční minimum 3130 korun), může ale dosáhnout i výše životního minima.
I doplatek na bydlení nahradí nová superdávka.
Doposud výše životního minima ovlivňovala i humanitární dávku pro osoby s dočasnou ochranou kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Poslanci ale schválili, že u té se životní minimum nezvýší. Její výše tedy zůstane na současných částkách: 4860 korun na dospělého a 3490 korun na dítě.
Nová výše životního minima byla přijata právě kvůli chystané superdávce. Řada expertů totiž upozorňovala na to, že současná jeho výše penalizuje malé domácnosti (zejména samostatně žijící jednotlivce a samoživitele) a při výpočtu nové dávky by někteří žadatelé dostali méně peněz.
Ačkoliv bude zákon o dávce státní sociální pomoci platit také od října 2025, přechod ze současného systému sociálních dávek na novou dávku bude postupný, takže současní příjemci příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení, příspěvku na bydlení a přídavku na dítě budou převáděni na novou dávku až od dubna 2026.
Jednotná dávka se bude skládat ze čtyř složek, které určí její konečnou výši. Půjde o složky: bydlení, dítě, živobytí a pracovní bonus. Po sečtení všech těchto složek, které u žadatele bude možné uplatit, se spočítá konečná výše superdávky. Může být vyšší i nižší oproti současnosti.
„Obecně se výše životního minima domácnosti promítne do nároku na alespoň jednu ze tří složek dávky státní sociální pomoci, tedy do její celkové výše, na kterou domácnosti vznikne nárok. A promítne se i do výše čtvrté složky, o kterou samostatně není možné žádat, a to je takzvaný pracovní bonus,“ vysvětluje Zieglerová.
Nárok na bonus na dítě, který pomyslně nahradí přídavek na dítě, vznikne při průměrném měsíčním příjmu domácnosti v předchozích třech měsících ve výši do 4násobku životního minima domácnosti.
Nárok na složku živobytí vznikne do 1,43násobku průměrného měsíčního příjmu domácnosti za předchozí tři měsíce.
Nárok na složku bydlení bude vycházet z poměru nákladů na bydlení k příjmům domácnosti, při zastropování normativy (podobně jako nyní u příspěvku na bydlení) a nově i energetickým paušálem.
„U příjmů vyšších než je 2násobek životního minima domácnosti základní 30% podíl (0,3násobek) stoupá o 0,1násobek životního minima domácnosti, takže u 'bohatších' domácností uznatelný podíl výdajů na příjmech poroste. V případě složky na bydlení má tedy životní minimum domácnosti vliv nikoli jen na nárok, ale také na výši této složky,“ doplňuje Zieglerová.
Složka pracovní bonus se do superdávky započítá v případě, že alespoň jeden z členů domácnosti pracuje nebo je veden na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Nebo má příjem z dávky nahrazující pracovní příjem, typicky z rodičovského příspěvku, kterému předcházel nárok na pojistnou dávku peněžité pomoci v mateřství.
„Výše životního minima bude mít vliv na jeho výši, protože 40 procent výdělku nebo rodičovského příjmu dostanou navíc jen domácnosti s příjmem nižším než 1,5násobku životního minima a další redukce nastává při 2násobku životního minima domácnosti,“ dodává Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
