Panchadashi ch7 Part3
Panchadashi ch7 Part3
bhogyānām bhoktṛ-śeṣatvāt
bhoktṛ śeṣatvāt iti nyāyena
ā sarvasmāt
āt
मा भा
भाेये
यवनरयताम
वनुरयताम् ꠰ भाेयजातारधी ꠰
भा
mā bhogyeṣu anurajyatām bhogya-jātāt virakta-dhīḥ
भाे
े येेव धानेऽ
े ताेे उपस
य ता ीित
ीि
bhoktari eva pradhāne ataḥ upasaṃhṛtya
p ṃ ṛ y tām p
prītim
ऽनुराग त वधसित ꠱ भाेयेव बुभुसते ꠱
anurāgam
ā t
tam vidhitsati
idhit ti (202) bhoktari evam bubhutsate (204)
सवणा
स वणादषु
दष पामर ꠰ जादादवसता
जादाद वसता ꠰
suvarṇa-ādiṣu pāmaraḥ jāgrat-ādiṣu asaṅgatā
भाेा भाे
भाा भागग यवे
यवत्
त ꠰ वामयशदत
वामयश दत ꠰
bhoktā bhogaḥ ca yat bhavet vijnānamaya-śabditaḥ
साणा नभयते
नुभय
ू त ꠰ पनभाे
पु
नभाग
ग न वाछित ꠰
sākṣiṇā hi anubhūyate punaḥ bhogam na vānchati
The resolution
Th l ti off it (cidabhasa)
( id bh ) iin deep
d sleep
l i
is Having
H i di
discerned
d (atma)
( t ) and d having
h i determined
d t i d that
th t
experienced by the witness. Observing this again (cidabhasa) is subject to destruction, one no longer
and
d again,
i one can know k one's
' true
t nature
t to
t be
b d i
desires pleasure.
l What
Wh t dying
d i man lying
l i on the
th
thus. ground desires marriage?
इयभेय भाेारम् थूल सू कारण च
iti abhipretya bhoktāram sthūlam sūkṣmam kāraṇam ca
अापयवशया
अापयवश या ꠰ शरर िवध
शरर िवध ृ
तमतम् ꠰
ākṣipati aviśaṅkayā śarīram trividham smṛtam
ग
वयाे
े े त वरैै तािन
ि काशैक
ै वभाववम्
viyoge
y g tu jjvaraiḥ
ḥ tāni p
prakāśa-eka-svabhāvatvam
एवमेव
े ैकता मेन
े े मयते पु
मयत पषतद
षतद्
evam api
p ekatām mene manyate puruṣaḥ tadvat
वमयगणयन
वम यगणयन् सदा ꠰ ान हत
ान हेत पलायने
पलायन ꠰
svam api agaṇayan sadā jnānam hetuḥ palāyane
चतयसाण
काच् रुानेऽ
े हधीवताै
ी ै
cintayan
y sākṣiṇam
ṣṇ kasmāt rajju-jnāne
jj j ahi-dhī-dhvastau
शररमनुसरे त् ꠱ कृतमयनुशाेचित ꠱
śarīram anusaṃjvaret (234) kṛtam api anuśocati (235)
ायवसये ꠰
ायवसय प
पु
साायवाछया ꠰
prāyaścitta-prasiddhaye putraḥ sāmrājya-vānchayā
मापयवाान
राजानुकार भवित
ि
kṣamāpayan
ṣ p y iva ātmānam rāja-anukārī
j bhavati
दबा
द बुा न रादित
राेदित ꠰ जाताे हषा
जाता हषाे णयथाम्
णयथाम ꠰
rudan buddhvā na roditi jātaḥ harṣaḥ vraṇa-vyathām
शराे े णत मासेन
े ि ध
ितराे
े ेे मुलाभस्
śiraḥ-vraṇaḥ
ḥ ṇ ḥ tu māsena tirodhatte mukti-lābhaḥ
ḥ
दशम व
व ण
ण यथा ꠰ शाेकमाे उदरत
शाकमा उदरत ꠰
daśamaḥ svam vraṇam yathā śoka-mokṣaḥ udīritaḥ
भाेग
े ेन शमयवै
त
ै त् अाभासय वथैष
ै ा
bhogena
g śamayitvā
y etad ābhāsasya hi avasthā eṣā
जानन का
जानन् काणाे
णायहम
यहम् ꠰ क यानमवपय
यानमवपययात्
यात ꠰
jānan kasmāt śṛṇomi aham kim dhyānam aviparyayāt
मयता सशयापा
देेहाववपया
स
manyantām saṃśaya-āpannāḥ deha-ātmatva-viparyāsam
p y
न मयेऽहमसशय ꠱ न कदाचजायहम् ꠱
na manye aham
h asaṃśayaḥ
ś ḥ (260) na kadācit bhajāmi aham (261)
Let the ignorant listen (to Vedanta). Having gained One with erroneous convictions should practice
knowledge, why should I listen? Those with doubts nididhyasana. I never experience confusion of the
should reflect. I have no doubts, so I do not reflect. body and self.
self In the absence of erroneous
convictions, why should I practice nididhyasana?
यवहाराे
यवहारा वना
वनायमम
यमुम् ꠰ न समाधतताे
समाधतता मम ꠰
vyavahāraḥ vinā api amum na samādhiḥ tataḥ mama
वपया स
चरायत
ेपाेे वा समाधवा
वे
viparyāsam cira-abhyasta- vikṣepaḥ vā samādhiḥ vā
शाीयाेऽययथाप
शाीयाऽ य यथाप वा ꠰ लाेकानहकायया
लाकानु हका यया ꠰
śāstrīyaḥ vā anyathā api vā loka-anugraha-kāmyayā
Whatever worldly,
worldly religious,
religious or other activities arise Or, even though I am fulfilled
Or fulfilled, I can act according the
for me, an uninvolved non-doer, let them take place scriptures for the sake of the world. What do I have
according to my prarabdha karma.
karma to lose?
कमणाे न त
कमणा त साण ꠰ िनव
िनवृ
ापयु
ाेपययते
यत ꠰
karmiṇaḥ na tu sākṣiṇi nivṛttiḥ kva upayujyate
ािनन
ि सायलेे पवेे बाेध
े हेत
े ि नव
ृ ेद
े ्
jjnāninaḥ
ḥ sākṣi-alepatve
ṣ p bodha-hetuḥ
ḥ nirvṛttiḥ
ṛ ḥ cet
Restrictions on body
body, speech,
speech and mind are for Doubt: Action is useless.
useless
doers of actions, not for the sakshi. For the Reply: What is the use inaction?
enlightened being an uninvolved witness,
enlightened, witness there can Doubt: Inaction helps one gain knowledge.
be no restriction. Reply: Action can also help one know.
नावा नाप तकाय अादाववया चै
na avidyā na api tat-kāryam
tat kāryam ādau avidyayā citraiḥ
बाेध बाधत
बाध बाधतमह
महित
ित ꠰ वकायैज माणया ꠰
वकायजृ
bodham bādhitum arhati svakāryaiḥ jṛmbhamāṇayā
पुरैव तवबाेध
े न
े युा बाेध
े ाेऽ
े जयसाेऽ
े
purā eva tattva-bodhena yuddhvā bodhaḥ ajayat saḥ adya
Ignorance and its effects cannot negate knowledge At first, knowledge conquered powerful ignorance
because both of these are already negated by and its various effects. Now, that knowledge is more
knowledge of reality.
reality firm. How could it be obstructed?
शवा बाधन
बाेधन
े मारता ꠰ ितेदनराे
ितदनुराधत
धत ꠰
śavāḥ bodhena māritāḥ tiṣṭhet tat-anurodhataḥ
न भीितबी
ीि ीधसाज कायेन
े मनसा वाचा
na bhītiḥ
ḥ bodha-samrājaḥ
j ḥ kāyena manasā vācā
यदा ितदा
ितेदा पु
पन
न ꠰ बाले न वपता तदा ꠰
बालन
yadā tiṣṭhet tadā punaḥ bālena svapitā tadā
बाेध
े ायैैषा या
सवा न ाित
ि न कुयेत
े
bodhāya eṣām kriyāḥ sarvāḥ na kliśnāti na kupyeta
बयते
बु
यत कायमव
कायमेव तत
तत् ꠰ ाायतया
ाा यतया पु
पन
न ꠰
budhyate kāryam eva tat prāpta-prāpyatayā punaḥ
अबाेध
े ाैैवायत् तृयेेव वमनसा
ajna-prabodhāt
j p na eva anyat
y tṛpyan evam svamanasā
Through
Th h whatever
h t behavior
b h i the th ignorant
i t can be
b Perfectly content,
content having achieved all to be
enlightened, that is the duty of the wise. Except for achieved, having obtained all to be obtained, feeling
enlightening
li ht i the
th ignorant,
i t there
th is
i no other
th duty
d t for
f satisfied with his mind he always thinks thus:
satisfied,
wise.
धयाेऽह धयाेऽह िनय अहाे शामहाे शाम्
dhanyaḥ aham dhanyaḥ aham nityam aho śāstram aho śāstram
वाानमसा वे
व
꠰ अहाे गु
अहा गरहाे
रहा गु
ग
꠰
svātmānam anjasā vedmi aho guruḥ aho guruḥ
धयाेऽ
े ह धयाेऽ
े ह अहाेे ानमहाेे ानम्
dhanyaḥ aham dhanyaḥ aham brahma- aho jjnānam aho jjnānam